Vážený čtenáři,
pojďte se mnou projít Pardubický kraj. Území, kterým Vás chci provést, je opravdu
velmi rozmanité - od masivu Králického Sněžníku na hranicích s Polskem přes podhůří Orlických hor a část Českomoravské vrchoviny až do úrodné polabské nížiny, kde nejprve navštívíme krajské sídelní
město.
Pardubice leží na soutoku řek Labe a Chrudimky. Městskou památkovou rezervaci
tvoří historické jádro - Pernštýnské náměstí s novorenesanční radnicí a řadou měšťanských domů. V jeho sousedství vyniká areál zámku, dřívějšího sídla slavného šlechtického rodu Pernštejnů. Za jejich
panování doznaly Pardubice výrazného hospodářského, a tedy i stavebního rozmachu. Než se spolu rozjedeme dál do kraje, vystoupíme na Zelenou Bránu, výškovou dominantu města. Pohled ze Zelené
Brány je úchvatný: celou historickou část a vlastně celé město máte jako na dlani. Lze spatřit kostel Zvěstování Panny Marie, založený Arnoštem z Pardubic, arcibiskupem pražským a rádcem císaře Karla IV. Dále můžeme vidět celé široké a daleké okolí polabské nížiny, na severní straně se na strmé
skále tyčí hrad Kunětická Hora a směrem jižním je obzor jasně ohraničen Českomoravskou vrchovinou s výrazným hřebenem Železných hor. Ještě Vám chci krátce připomenout dvě důležité a tradiční sportovní
akce, které proslavily naše krajské město daleko za hranicemi republiky. Dávný a úspěšný
chov koní u nás dal vzniknout již v roce 1874 Velké Pardubické Steeplechase a doba moderní přinesla motocyklový plochodrážní závod Zlatá přilba. Než Pardubice opustíme, musím se zmínit
o dopravě, která silně ovlivnila rozvoj Pardubicka. Železniční spojení s Prahou a Vídní v roce 1845 přineslo výrazný rozmach průmyslu i obchodu. Leteckou dopravu v naší zemi odstartoval v roce 1911 letem z Pardubic do Prahy slavný pardubický rodák Jan Kašpar.
Vydáváme se z Pardubic západním směrem a navštívíme Lázně Bohdaneč, kde se v slatinných koupelích léčí nemoci pohybového ústrojí. Okolí lázní v rovinaté polabské nížině je protkáno lesy, rybníky a umělou sítí vodních kanálů, z nichž největší - Opatovický - byl prohlášen technickou památkou. Proud Labe nás vede do Přelouče a Kladrub nad Labem s proslulým národním hřebčínem, který založil již v roce 1552 rakouský císař Maxmilián II. Dnešní chov známých starokladrubských běloušů obohacuje stáje mnohých panovnických rodů ve světě. Z Polabí míříme na jihovýchod do starobylého královského města Chrudimi, kde nás v množství historických staveb jistě upoutá renesanční Mydlářovský dům, v němž dnes sídlí unikátní muzeum loutkářství. Chrudim se mj. chlubí známým rodákem Josefem Resslem, vynálezcem lodního šroubu. Blízké Slatiňany mají zas v Evropě naprosto ojedinělé hippologické muzeum, které je umístěno v tamním zámku, obklopeném rozsáhlým anglickým parkem.
Jižně od Slatiňan se krajina mírně zvlní a zvolna stoupá do Českomoravské vrchoviny. V Pardubickém kraji leží sice její menší, ale o to romantičtější část - chráněná krajinná oblast Železné hory s rozsáhlou zříceninou bývalého gotického hradu Lichnice. Dále směrem východním po hřebenu Železných hor nemůžeme minout Sečskou přehradu, významnou rekreační oblast na řece Chrudimce. Lidovou architekturu kraje lze nejlépe poznat ve skanzenu Veselý Kopec. Jeho součástí je i Betlém v Hlinsku na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů. Z Hlinska postupujeme do Poličky s malou odbočkou do pískovcových skal zvaných Městské a Toulovcovy maštale. Poblíž můžeme navštívit půvabný rokokový zámek Nové Hrady. Další zastavení si zcela jistě zaslouží královské město Polička s dodnes zachovanými městskými hradbami. Novodobá historie města je spjata se slavným hudebním skladatelem Bohuslavem Martinů, který se zde v roce 1890 narodil.
Opouštíme Poličku, překračujeme historické hranice Čech a Moravy a vstupujeme do města Svitavy, založeného již kolem roku 1250 olomouckým biskupem. Dále na východ přicházíme do Moravské Třebové, kde můžeme obdivovat zachovalou část gotického opevnění i renesanční stavby
městské památkové rezervace. Z Moravské Třebové pokračuje cesta na sever do
Lanškrouna, kde je v zámku na náměstí expozice sklářských tradic česko-moravského
pomezí. Nejsevernějším výběžkem našeho kraje je masiv Kralického Sněžníku,
který tvoří historické trojmezí Čech, Moravy a Slezska. Kralický Sněžník je po právu
nazýván "střechou Evropy", neboť potoky
stékající z jeho úbočí vedou do tří moří: Černého, Severního a Baltského.Vracíme-li
se malebným údolím řeky Moravy, přijdeme do města Králíky, jež si připomíná slavnou
minulost spojenou s těžbou stříbra, železa a také rýžováním zlata.
K dnešku Orlických hor neodmyslitelně patří zimní sporty. Na sjezdových terénech
si přijdou na své začátečníci i nároční lyžaři. Milovníkům lyží slouží zimní sportovní
střediska Čenkovice, Dolní Morava, Pastviny či Mladkov. Oblasti Čenkovic, Bukové
hory a Suchého vrchu jsou vyhlášenými lyžařskými terény i pro běžkaře. Lyžaře jistě
uspokojí také jihovýchodní část Železných hor u Hlinska a Trhové Kamenice.
Jestliže Vás zajímá nedávná vojenská historie, pak Vás upozorním na objekty československého opevnění Bouda z let 1935-38, avšak symbolem této oblasti je Zemská brána, kamenný most přes řeku Orlici v romantickém místě, kde Divoká Orlice opouští státní hranice a obrací se zpět do nitra Čech. Nakrátko se zastaví v přehradní nádrži Pastviny a dále nás vede do města
Žamberk. V Žamberku můžeme navštívit rozsáhlý anglický park, přecházející v oboru.
Údolí Divoké Orlice, ráj vodáků, nás přivede pod hrad Litice, stojící na vysokém
ostrohu nad meandrem řeky.
Odbočíme přímo na jih a přijdeme do Ústí nad Orlicí s historickým městským jádrem.
Podél železniční trati se dostáváme k významnému železničnímu uzlu Česká Třebová. Ve stínu významu zdejší železnice bychom neměli v České Třebové přehlédnout historické památky, jako je románská
rotunda sv. Kateřiny z přelomu 12. a 13. století.
Přejdeme Kozlovský kopec a jsme v městské památkové rezervaci Litomyšl. Renesanční
zámek je národní kulturní památkou je i s celým areálem zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví
UNESCO. Význam historické hodnoty města podtrhuje unikátní zámecké divadlo, stejně jako expozice v zámeckém pivovaru, připomínající rodiště slavného českého skladatele Bedřicha Smetany.
Z Litomyšle zamíříme do Vysokého Mýta s charakteristickým čtvercovým
náměstím. Zde odbočíme do Chocně, kde si prohlédneme
technickou památku - budovu původního nádraží z roku
1845. Pak už zavítáme do poslední zastávky naší procházky
Pardubickým krajem - města Holice. Tady navštívíme Africké muzeum
se sbírkami cestovatele Emila Holuba, zdejšího slavného rodáka.
Ještě projdeme Sezemice, jedno z nejstarších obydlených míst Pardubicka, a již
jsme na dohled naší metropole. Jste zde a v celém Pardubickém kraji opravdu vítáni. Srdečně Vás zve
Ing. Michal Rabas, 2004
hejtman Pardubického kraje
Další foto (34)
